Ranní úsměv na milou,
vzpomínka v noc probdělou.

Jak peříčko, když vzduchem letí,
ten prožitek, je velké štěstí.

Ještě cítím dotek úst,
chvějící se rety.

V obloze jak malý vůz,
objevil jsem nové světy.

Dlouhé vlasy na polštáři,
skrývají tu hebkou tvář.

Líčka ještě rozpálená,
nespatřil jsem větší zář.

Pěkná slova, pohlazení,
srdce bije k poblouznění.

V objetí ji držet pevně,
krásku svoji, stále něžně.

Oporou jí musím být,
něžnost, křehkost, ubránit.

V lásce cestou po ní jít,
krásné noci spoustu mít.