Nosím košili,
v ní zabalenou duši.
Pod třetím knoflíkem
ukrývá se srdce.
Na límci razítko šňůry,
jak na Slunci se suší.
Se zmačkanými rukávy
záplat nikdo nevidí.
Někdy skvrna od kávy,
nemám ji naruby?
Když ji sundám,
hlavně opatrně.
Duši položím vedle pračky
a srdce do lavoru.
Než bude čistá a voňavá,
zamknu koupelnu na sedm západů...