Když otevřu oči a ptáci zpívají za oknem,
srdce mi tluče, myšlenky v hlavě mám
a sám sebe se ptám:
Je to jen náhoda nebo osudu plán,
že tě dnes znám?
Paprsky slunce do duše mi svítí,
vím, kde smysl mám,
proto to nevzdám.

Vím, že lehký to nebude,
je to zkouška, srdce přetížení,
žádné okouzlení ani marné snění.
Jak kapky ve větru, jak motýl v letu,
věřím, že se nepletu.
Sednu si k tobě, dám ti ruku,
slyšet budeš tu nádhernou větu.
V srdci tě mám, nechci tě ztratit
a zase se trápit.

Možná že všechno bylo stvořeno,
aby nám bylo dáno
říct si jednou svoje ano.
Štěstí nám nebylo dopřáno,
cítit pravou lásku zakázáno.
Chci ji prožít s tebou,
být tvůj anděl nad tebou.
Budoucnost je nám skryta,
minulost je za námi,
nechala nám šrámy,
klíče od srdce nám byly dány.

Dovol mi své srdce otevřít,
beznaděj z něj vyhnat, rány ti pofoukat,
do očí ti koukat.
Dovol mi tě pohladit
a že to bude dobrý, říct,
nechci ztratit ten štěstí, lásky klíč.
Slova na to nestačí,
podívej se mi do očí.
Uvidíš tam plamen.
Děkuji, Bože. Amen.