Když jsme vedle sebe stáli
a pohledy se zahřívali,
hned nám bylo tepleji.
Pozorovali jsme okolí
a čekali, kdo co promluví.
Sem tam jsme řekli slůvko,
usmáli se jako letní slunko.
Pohledy jsme se hladili
a větříky jak k tomu nám radily.
Povídali jsme si o všem, co nás napadlo,
i o tom, kdyby už slunce zapadlo
a v létě plno sněhu napadlo.
Přitom jsme se třásli,
že nás už ty děti práskly.