Jsem povzbuzena

Ač jsem jen stvoření tak nepatrné,
v Slunci Boží Lásky se vyhřívající,
vy už jen tím, že mi nasloucháte,
rozšiřujete zahradu mého srdce a ta vám všem náleží!
S květem vděčnosti poběžím jasnému kraji vstříc,
a za vaši povzbudilku-odezvu vám tento květ věnuji...
Toužím ve vás zanechat nesmazatelné stopy.