Objevil se u ní had,
ten, co ji postupně k smrti ubíjí.
Ten člověk, já myslel, že má ji rád,
však závist, zášť a sobeckost to přebíjí.

Ten had je skrytý
v ženském těle,
před okolím se plazí...
Však ta dívka ho má za přítele
a on je zákeřný jak kdysi „Nazzi”.

Je mi jí líto,
je to dobrá víla,
co srdce všem dává na dlani.
Teď se prý s někým zasnoubila
- však had jí nepřeje svítání.

Šeredný, tlustý, pohled hadí,
pomlouvá ji, před ní se plazí,
však jedem syčí...

Procitne dívka,
odhalí „obětavou ženu k zulíbání”?
Snad prozří, vždyť i matka
může mít city, co blízké ničí.