Jedna za druhou
slova, věty jdou
a všechny obsahujou
jen lásku mou.
Posílám je za tebou
a doufám, že nebudou
pro tebe pouhou
mou slabinou.

Doufám, že znát ti dají,
jak moc se mi dech tají,
když tvé oči se do mých dívají,
tvé ruce se mě dotýkají,
jak moc tvá slova pro mě znamenají,
sny jen o tobě se mi zdávají
a já stále prosím potají,
aby jsi mě měl nejraději.

Z celého světa jen já
bych chtěla být ta pravá,
jen tvá jediná,
tak jako pro mě ty, lásko má,
každý to snad zná,
když nejistota člověka přepadá,
jak hlodá v nás obava,
jak moc jsem zoufalá.

Ale miluju tě, víš
a čekám, až mi odpovíš,
jestli se mnou počítáš,
jestli stále rád mě máš,
jestli jenom se mnou být chceš,
mám strach, zda někdy mi nelžeš.
Ale miluji tě, víš,
doufám, že mi mou lásku oplatíš.