Deváťák 1963 i

já miluji Agátu
ta má zlého pantátu

přísně svoji dceru střeží
zavírá ji v černé věži
puškami se střílny ježí
dobýt ji lze krutou řeží
a v té věži na nábřeží
dcera smutně jen tak leží
a to je to oč tu běží
dostat se k ní lze jen stěží
mohou k ní jen staří kněží
na nichž dívce nezáleží

já však ke své Agátě
vylezu po špagátě