Dědečkovi

Zmizel jsi,
usnul jsi,
spánkem tvrdým už na věky,
zrovna byly mé narozky.
Sice jsem Tě poznala,
po Tobě prázdná stopa v srdci mém zůstala,
vzpomínku čas už odvál,
smutek a žal ale zůstal.
Malá jsem tehdy byla,
svět nechápala,
teď lituji, že jsem na Tebe zapomněla.
Jsem trošku šťastná,
protože dědeček můj jsi byl,
a já na chvíli vnučka tvá,
vážím si těch málo chvil...
Na Tebe ráda vzpomínám,
na bolest hodně pomalu zapomínám.