Chybíš mi, princezničko snová,
nenahradí tě v srdci žádná nová.
Ve dne i v noci o tobě sním,
jsi krásná princezničko, to já vím.

Zítra na tebe budu myslet znova,
napíši ti o tom krásná slova.
Krásná slova ve verších,
v romantických básničkách delších.

Do dlaně ti prstem napíši dva řádky,
něžná slova, co nikdy nelze vzít zpátky.
Půjdu za tebou na konec světa,
zazní tam jen tato věta.

Pořád o tobě musím snít
a bez tebe nemůžu dál být.
Bez tebe se nedá žít,
protože tě u sebe nemohu mít.

S tebou jsem měl nejkrásnější den,
díky tobě se mi splnil tajný sen.
S tebou jsem měl chuť se smát,
hned mě to u srdce začalo hřát.

K tobě jsem se mohl přitulit
a do tvého objetí se schoulit.
S tebou mi bylo vždy krásně,
proto vznikly tyto romantické básně.

Trápení se nelze zbavit,
ani proti tomu se postavit.
Musí se ale chtít,
i když bez tebe nemůžu dál být.

Žádná jiná tě nemůže v srdci nahradit
a bolest v srdci tím zahladit.
Bolest časem v srdci přejde
a doufám, že ze srdce to navždy odejde.