Bezedný smutek

Bezedný je smutek můj,
vůbec ho nepodceňuj.
Tíže z vrchu na mě padá,
na hruď se mi skládá.
V hlavě divný zmatek mám.
A ještě včera jsem byl král.
Oči mé svět černě vidí,
kdo z vás mi pomůže, lidi?
Kape ze mě pot a strach,
kéž bych byl jen pouhý prach.