Jsi jako anděl v noční košili, krásná a baculatá,
oči máš jak barvu oblohy, co lákají jako úspěch.
Tvé tělo je jako mistrovské dílo,
nejednou při pohledu na tebe se něco vyboulilo.
Jsi baculka, co vábí krásou svou,
nevěřil jsem, a teď už věřím,
že andělé mezi námi jsou.
Často je nepoznáš a často se bojí,
aby nezastínili tu krásu tvojí.
Teď se mi, Markétko, budeš asi smát.
Ale to, co cítím v srdci, píšu tobě rád.