Pod velkým kloboukem schovaná hrdlička
a v pravé ruce kouzelná hůlčička.
Opraný frak a na něm pár záplat,
botky, jenž podpadky zkoušejí klapat.

Starému pánovi očíčka září,
výrazné rysy panují tváři.
Hrbatá postava schoulená v příšeří,
že zázraky dovede, nikdo už nevěří.

Náhle však vysloví pár kouzelných formulí
a napjaté publikum své bulvy vykulí.
Všude je dým a podivný klid,
jen on dobře ví, co bude se dít.

Nastává ticho, co bude teď?
Je vidět pódium a bílá zeď...
Kde je však on, ten tajemný mág?
Opravdu zmizel, už je to tak...

S diváky cloumají pocity smíšené,
páni jsou naštvaní a dámy zděšené.
Všichni teď narychlo z divadla mizí,
dveře jim otvírá panáček cizí.

Nikdo si nevšímá, že je to on,
ten, co tu způsobil takový shon.
Trvá jen chviličku a zavírá s díkem,
kdo z nás by nechtěl být též kouzelníkem?