V té bílé vánici - zmatený stojí...
Zaklepat na okno - motýl se bojí...
Na bradce rampouchy - a hlas se třese...
Možná, že polibek - pro Tvé rty nese...
Bílý jak lavina - k okénku kráčí...
Za ním se kocourek - pod vousy mračí...

Před oknem postává - ztrácí již síly...
Není tak statečný - je prostě jiný...
Barva se změnila - je celý bílý...
Na prstech palčáky - vše jinak vidí...
Kolem jen vánice - srdce své ztrácí...
V mysli se zaříká - proč se sem vrací...

Netuší, přemítá - jen cosi ho vábí...
Myšlenka nad ránem - k oknu ho svádí...
Uvidí? Ucítí? - Chce být jak v ráji...
Na cestě mrazivé - vločky si hrají...
Poslední obava - na okno ťuká...
Zdali ho uslyší - srdce mu puká