Poprosil jsem anděla o střípek lásky
Z tisíců zlomených srdcí mohl rozdávat
Měl křídla pobledlá a na čele vrásky
Hleděl mi do očí a začal se radovat
/Rozevřel svou dlaň zalitou krví/
„Vem si je všechny, již nebudou mě zraňovat!”

Obrátil měšec a střepy na zem vysypal
Kolem očí zavázal mi tmavou pásku
„Když tvé oči budou uvězněny tmou,
neuvidíš, však srdcem svým poznáš lásku.”

První krok a palčivá bolest vystřelila chodidlem do celého těla
Jak kráčím dál
krajina náhle oněměla
Padám na kolena
střepy do kůže se zarývají
bolestí přestávám vnímat
náhle mé smysly omdlévají

Tma a ticho
Tma a kroky
Tma a dotek
...

Světlo a ticho
Světlo a Ty
Světlo a Tvůj polibek

Tmavou cestou
Tou správnou, kterou jsem chtěl
Ozářen láskou Tvou
Odešel navždy padlý anděl
Však našel mi k Tobě cestu

Světlou stezkou kráčím s Tebou
hoříš mi v očích a celé tvé krásné tělo
Miluji Tě!!!
Ano, Tebe, má lásko...