Já byla tvá a ty jsi byl můj,
jak ráda bych teď řekla,
živote stůj...

Vrať mi tě zpátky, vrať mi ten čas,
kdy byla jsem šťastná tak,
jak chci být zas...

Vrať mi ta slova, co jsi mi říkal,
kdy smál jsi se na mne
a něžně dotýkal...

Vrať mi tvou náruč, co tiskla mě pevně,
ten pocit mám v srdci, ten pocit
je ve mně...

Vrať mi ta rána, tak něžná a krásná,
kdys budil mne s láskou,
a já byla šťastná...

Vrať mi ten pocit, kdys do očí mi hleděl,
jak to vše skončí, tehdy
nikdo nevěděl...

Vrať mi tvá ústa, co líbat jsem směla,
že dovedou i zranit, tehdy
jsem nevěděla...

I přes to vrať mi tě zpátky, já v srdci mám díru,
chci tě vedle sebe, chci
mít stále víru...

Že vrátíš se zpátky, a zlé bude pryč,
řekni, chceš to zpátky? Já
dám ti zas klíč...

Klíč k našemu štěstí, co jeden z nás ztratil,
vše bude zas dobré, ach
kéž by ses vrátil...

Vím, já nevěděla, co s životem dál,
vím, že jsem chtěla, chtěla víc,
než jsi dal...

Hledala jsem sebe, ale teď už to vím,
měla jsem najít tebe, teď
sama stojím...

Jak ráda bych teď řekla, živote stůj,
a vrať ten čas, kdy já byla jeho
a on byl jen můj...