Já měla Tě ráda,
já chtěla Tě mít,
já nechtěla jen kamaráda,
který uměl by jen snít.
Jsem jen holka obyčejná,
a přeci jiná než ostatní.
Jsem stále svou a stále stejná
a nedokážu jen tak říct:
„Lásko, měl bys už jít.”
Já nedokážu zapřít lásku svou,
já neumím říct: „Lásko, nechci Tě.”
Já umím jen hledat
a o lásce snít.
Nebyl jsi první a ani poslední
kdo lásku mou chtěl mít.
Tys dokázal jen přijít a říct:
„Sbohem, má lásko, já vracím ti tvůj klid.”