Touha

Já kráčím cestou klikatou,
já život těžký poznávám.
Jak touha bývá ohnivou,
jak bolest hořce skrývám.
Až naposledy vykvete,
můj tulipán nadějí,
tak z míry mě pak vyvede,
a skryje se raději.
Než aby sbohem mi pak dal,
počkal na odpuštění.
Než aby duši mou sebral,
dál šťastné nadělení.
Pokud mě rozum neklame,
a srdce pořád bije,
pak naposledy vzpomene,
jak s láskou se mi žije.