Tvé tváře rudé jsou...
skoro jako růže.
Stojíme pod modrou oblohou...
s naší láskou nikdo nic nezmůže.
Vyjádřit ji je obtížné...
slovy to nejde,
to snad víš, ne?
Co na tom sejde...
Kdykoliv Tě vidím,
myslím, že ještě sním...
Tak prosím: „Ať nikdy neskončí ten krásný sen...”
a prosím: „Ať můžu Tě vidět každý den...”