Věnuji vám všem
Víš... Věřím...
Však vždy víc váhám...
Vánku, vaneš vždy vábivě...
Vážně velkolepé...
Větříčku vlídný...
Ve výši voní vzduch vítězstvím...

Vrozen ve vzpomínkách víry věčné.

Vděčnost vyzpívám...
Vždyť vlastně Výzva věřit vstoupila,
vkročila vplíživě, vlídná vládne vprostřed vúkol...

Vlhnoucí víčka vylévám...
Vkládám vrstvičky víry veprospěch,
veskrze vzájemným vzácností...

Vlci však, vetřelci, vymršťují víru...
Vyjí, viníci, vlci výsměchu,
vlci všehozvěrství:

„Vyhlazujte všechny!”

Volám: „Vysvětlení!
Vodu!”
Vyhaslo...

Ve vlaku vyrábím vázičku výkvětům víry.
Vloudilých vlků výmysly vyšuměly.
Vyšuměli.

Vibrace víry vítězí...

Věčná vlídnosti, vstup...
Vyžádám výkres...
Věz, vánek vybarví vše...
vytrváme!
Vkus víry vepsán veskrytu všech vrstevníků.
Velbloudi vodu víry vozí.
Vystrašení vlci-viníci vypadli, voda vylévána,
voda věčná...