Rána slunná letních dnů,
to harmonie v našich snů.
Probuzení svitu jitra láká,
vdechu do plic sílu, nezkrotného draka.
Protáhnout se chvíli malou jen,
přivítat tak krásný nový den.
Na stromech už malí opeřenci písně pějí,
ty věci zvláštní, co se venku dějí!
Neváhej a vyjdi ven,
slunce jasně svítí pro všechny tu každý den.
Jeho záře život budí,
broučky malé i kvítí v lučinách,
klasy zlaté v poli hýří,
chlebem voní v těchto končinách.
V jeho louči hřáti naše snědá těla,
lásku v sobě, co více by jsi ještě chtěla?
Něžné políbení na tvá bledá líčka,
jsi krásná, když průhledná máš trička.
Úsměv v tváři kouzelný jak vánek denní,
kadeř vlasů tvých, po heřmánku tak krásně voní.
Letní rána slunných dnů,
prožívejte v duši našich snů,
každoročně se k nám vrací,
když přilétnou, jak stěhovaví ptáci...