kytar hlahol rozléhá se v pendolínu
já popadnu svoji mandolínu
tahle hudba naše je jen pro kluky
lidi zavírají vztekle nótbůky
z tajska domů fotky sobě vezou
naše písně na nervy jim lezou
slečny z pláže ohrnují nosíky
nad našimi zčernalými kotlíky

nad osadou až nám gripén zaduní
proti stresu my jsme imunní
zalezem si pod most dálniční
s výbojkami zápolí svit měsíční
tu nás pod betónem už nic neruší
každý pustí si své hity do uší
z kelímků my máme oheň osadní
z motélu tu tečou vody odpadní

na aljašku máme tuze daleko
nebudeme z toho ale naměkko
v érbase se v křesle rozvalíme
z papíru si buřty rozbalíme
letušky nám k tomu nosí drinky
postrachem jsme každé érolinky

r.
my sme kluci po mrtvici
máme huby nakřivo
máme žízeň to je trýzeň
zajdeme si na pivo
pějme sborem pod javorem
pěkně všichni pospolu
veselme se v cizím lese
v trávě jako u stolu

riviéra má své pláže
praha zase hradní stráže
nikdo ale nedokáže
v žádném případě
dát nám radost co nás váže
k naší osadě