Růže

Na pohled nádherná a krásně voní
tak natáhneš ruku a zatoužíš po ní
jsou jich tu tisíce ale ty je nevnímáš
jelikož jenom tuhle uchovanou v mysli máš

Tvá touha nutí tě vlastnit tu krásu
vidíš v ní ze své samoty spásu
prudká bolest a krůpěje krve
však ty po ní toužíš stále jak prve

Nutí tě znovu a znovu riskovat zranění
pak možná pochopíš že se nic nezmění
pochopíš že každá růže své trny mívá
a že láska se někdy za velkou bolestí skrývá