Rozchod

Proplouvám životem,
dostal jsem ránu,
teď ležím na zemi,
mám špatnou hlavu.

Chtěl bych se zvednout,
ale špatně se hojí,
vzpomínky tlačí mě k zemi,
hrozně to bolí.

Čím víc chci zapomenout,
tím více si vzpomínám,
tu nesmyslnou rovnici
teď denně proklínám.

Co bude nyní dál,
jak budu žít,
zbývá jen naděje,
že bude líp.