Podušičkové rozjímání

Vzpomínám...
a z oka mi na zem slza padá...
Vnímám ten den,
kdy přišla jsem o fajn kamaráda.

Na svátek zesnulých
si ho vzalo Nebe,
dodnes znám jeho smích
a mráz, co na duši mě zebe.

Navždy tak vzpomínám
na bezva Smíška,
co v srdci ho nosívám
a zdravím k Nebeským výškám.

Vždy, když v tomto čase
myslíme na drahé zesnulé,
já rozpomínávám se
na něj a na časy minulé.