Já obdivuji Nezvalova slova,
jež Amorovou kuší mě zraňují zas a znova.
Ty jsi můj pestrý motýlek,
jsi na čele moje první vráska,
miloučký usměvavý andílek,
a křehká roztančená sedmikráska.
Ty jsi můj první
a jedinečný hřích,
i pestrý motýl
by pod tvou něhou zpych.
A tak provázena Nezvalem
a Máchovým Májem,
jsem v objetí s tebou nemalém
a jdu životu vstříc lásce snovým rájem.