Již celá země z ranní mlhy vstává.
Je časné ráno nedělní.
Sváteční pocit v mysli přetrvává,
vždyť přijala jsem, Pane, Tvé pozvání.

Mám se dnes setkat s Tvým slovem,
jež pro mě solí je a chlebem života.
Tak na oplátku chci děkovat a prosit
a zpívat o tom, jak neskonalá je Tvá dobrota.

A tak teď volím jenom slovo prosté:
Odpusť mi, prosím, v čem jsem chybila.
V svátosti Těla stáváš se mým hostem,
v Tvém požehnání je má posila.

Když pak z chrámu odcházím
a jdu svým bližním vstříc,
jsem odhodlána k chvále Tvého jména
vykonat skutků snad tisíc.

Z celého srdce teď děkuji Ti, Pane,
za krásné setkání.
Na další se zas budu těšit,
až opět ránem nedělním se zvony rozezní.