Přátelství

Dlouho jsme byli přátelé,
věřili si a odpouštěli.
Prožili jsme toho hodně,
ale tys mě nechala na dně.
Proč si štěstí do mého života přinesla,
a zase sis ho odnesla?

Kde je ta radost, štěstí, smích,
kdy přátelství s tebou nebyl hřích?
Naše přátelství jsi rozbila,
a ostré střepy jsi po mně hodila.
Zabodli se mi do srdce a ničí nitro mé.

Kdo ty střepy zase slepí,
a naše přátelství nám vrátí?
Zamysli se nad tím hned,
než rozbiješ i poslední střep.

Poskládej ty střepy se mnou,
a slibuji, že budu zase s tebou.