Pro mého synovečka

Můj malý usměvavý klučíčku,
jsi jako stříbrná hvězdička.
Slzu mám vždycky na líčku,
když vítá mě tvá natrhaná kytička.

Písničku něžně mi zazpíváš,
prostě „jen tak” - a pro radost.
Vždy tak mile se na mě podíváš,
mých her nemáš - ale nikdy dost!

Až jednou budeš dospělý,
snad najdeš k „tetě své” cestičku.
Však já pořád uvidím - ten tvůj pohled nesmělý,
když podáváš mi natrhanou kytičku.