Píšťalka

Jak se vrba zazelená,
mízou se tak naplní,
uříznem i silný proutek,
vezmeme ho do dlaní.

Píšťalku si vyřežeme,
na koleně budem klepat.
Říkankou ji probudíme,
z dužiny se bude svlékat.

Otloukej se, píšťaličko...
říkanka se stále dědí.
Kouzelnou má při tom moc,
to prosíme ji o pomoc.

Je to posel jarních dní,
příroda se probouzí.
Děti šťastné oči mají,
s píšťalkami, venku hrají.

Jako koncert slavíků,
v tónech hvizdů znějící.
Radosti je plno všady,
i naše ústa smějící.