Ranní chvála

Když zrána rosa na lukách
jak korálky se třpytí
a noc odchází ve svých tmách,
Tvé slovo jako jitřenka kéž na cestu mi svítí.

Tvé slovo - pramen živé vody,
jež k mému srdci pospíchá,
jež bloudícího k světlu vodí,
spravedlivému sílu dá.

Chválím Tě, Pane, že v té chvíli
mohu zas vyjít na ten svět
a s úctou, pokorou a pílí
svou prací chrám Ti vystavět.

Kéž na paměti vždycky mám,
že skutky oslavuji Tebe.
V svých bližních kéž Tě potkávám,
v modlitbě vyprosím jim nebe.