Verše
 
Kategorie
Jsem jak dopis bez adresy,
měsíc nad pustými lesy,
mám strach a dech se mi úží,
jako když rosa vzkřísí zvadlou růži.
Horský pramen, odlesk hvězd,
vidím v tobě louky kvést.
Nosíš v sobě zlatou skříňku.
Slyším hudbu vodních mlýnků,
hrají jako tenké struny,
jak když sněží do koruny.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Láska

» Různé

Přidáno: 12. 9. 2009 - 17:16

Délka: 280 znaků

Posláno: 38x

Známka: 2,67 od 24 lidí

ID: 32500

Verš: sdružený AABB

Filtr obsahu: není

Stav: zveřejněné

OHODNOCENO
To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info