Když jsem byla ještě malé děcko,
obdivovala jsem snad kolem všecko.
Přelétla školní četbu celkem hladce
a srostla s Reportáží psanou na oprátce.

Fučík byl pro mě nebojácný hrdina,
těžko snad budem po revoluci vzpomínat,
že za zrádce označen byl dočista,
muž - jehož věznil a týral kdysi Nacista...

Tak tedy na čí straně stál barikády?
Dost liší se „nová” tvrzení každé vlády.
Za totality byl hrdým bojovníkem a rádcem,
po revoluci ho nazvali sprostým zbabělcem a zrádcem.

Každá doba má své slavné osobnosti,
po změně režimu se mění názvy měst.
Přepíšeme je bez výčitek a ztráty ctnosti
- a novým hrdinům vzdáme hold a čest.

A tak jak čas letí a proudem plyne,
přicházejí další nová jména.
Už nejsme Husákovy děti, přišly generace jiné,
kapitola však není dosud uzavřena.

Dříve Gottwalda, teď Svobody,
vstříc novým zítřkům jdeme „rádoby”...

Kdo přijde znova? Jaké bude TO jméno nové?
To bude možná překvapení...
Ať Havel, Parkanová nebo bratři Mašínové,
léta plynou, jen osobnosti se s dobou stále mění.