Byl jsi má platonická láska,
tvá tvář byla krásná jak svatý obrázek.
Však já nebyla tvá jasná sázka,
dodnes mám hlavu plnou otázek...
Byl jsi můj šafrán, mým něžným snem
- a já byla tvým zázvorem.
Ten kluk s bělostným úsměvem
a kamarádským humorem.
Tys byl ten kluk,
co svým dobráckým smíchem
popletl mi hlavu...
Zmizels mi ze světa jak hejno sluk,
já dodnes ve vzpomínkách plavu.
Vždy, když jsou louky plné šafránu,
já vzpomínám si na tvá slova.
Myslím na tebe večer i po ránu
a vím, že chtěla bych tě potkat znova.