1)
Ve chvíli, kdy jsem tě uviděl,
můj život zcela změnil směr.
Já zamiloval jsem se do tebe
a tys poznala to hnedle.
V tu dobu jsem ještě nevěděl,
že tvé rozhodnutí nabere záporný směr.
Já neřek jsem ti to hnedle,
že tvé rozhodnutí beru špatně.
Tys nabídla mi přátelství,
já přijal jsem ho nešťastný.
Doufám, že svůj názor jednou změníš,
jinak mi srdce navždy zlomíš...

2)
Potkávám tě ve škole,
nemyslím na nic jiného než na tebe.
Sedíš přede mnou ve třídě
a já nevím, jak oslovit tě.
Snad vtipně, snad rozumně,
možná úplně jiným způsobem.
Jsi krásná jak samo nebe
a mrzí mě, že nebudeš nikdy moje.
Přemýšlím nad tím, co napsat ti dalšího,
abych nějak nezrušil tvoje kouzlo.
Jsi rudá růže mezi trním,
ve tvé kráse bledne i vesmír.
Tvůj smích je jako požehnání pro mě,
a že se směješ požehnaně.
No co víc dodat k tobě,
žádnou chybu nenajdu na tobě.

3)
Znám tě již spoustu let
a přesto ti nedokážu vyhovět.
Nemít mě ráda je pro tebe asi požehnání,
ale pro mě je to neskutečné utrpení.
Mám tě rád neskutečně,
ach, má láska k tobě zní zbytečně.
Mé srdce mi říká, že miluji tě,
ale tvůj mozek tomu uvěřit nechce.
Toto nejsou jen hloupé rýmy a básně,
to je realita, věř mi vážně.
Už nevím, jak jinak ti to mám říct,
já řek jsem ti to několikrát, to ty víš.
Snad konečně mi po tomhle uvěříš.

4)
Nenecháš mě v noci spát,
já nemůžu logicky uvažovat.
Teď, když už si myslím, že tě znám,
tak přijde rána osudová.
Nechápu, proč se mi to stalo,
vím, že moje srdce plakalo.
Už je mi skoro jasné, že milovat mě nedokážeš,
ale zkoušet to dál, to je snad úctyhodný skutek.
Když vidím oči tvoje,
rozzáří se srdce moje.
Zahlédnu tě koutkem oka,
pak jsem šťastný jako blecha.
Štěstí ale nic neznamená,
když nesdílíš ho s někým, holka.
Teď, když vidím, že to nejde,
báseň skládám vážně vlekle.
Jedinou inspirací jsi pro mě ty,
a hádej co, to se nezmění.

5)
Když jsem myslel na tebe,
dneska furt tak lehce a vlekle.
Psal jsem si s tebou o tom, že to nezvládám.
Psal jsem ti slova citlivá,
která vyjadřuje realita.
Miluji tě víc, než si umíš představit,
škoda, že ty to stejně necítíš.
Láska je jak růže červená,
na pohled nádherná to květina.
Na dotek však píchá a bodá,
jak trnitá je jen ona.
Kdy konečně to skončí, jak pro mě tak pro tebe.
Ty snažíš se mi pomoct.
Ale mě nepomůžeš,
vždyť ty už víš, že to nedokážeš.
Na konci každého rýmu další rým začíná,
ta báseň je nekonečná.
Stejně jak láska má.
Říkáš, že píšu úžasné věci,
jenže já píšu jen to, co k tobě cítím.

6)
Když končící den mi přivede sen,
tak často bývá o tobě.
Protože o víkendu mi nejvíc scházíš,
budu se snažit nějak to zlepšit.
Tvé kráse se nic nevyrovná,
ty jsi prostě dokonalá.
Když vidím tě ve škole, mé srdce pookřeje,
ptáš se mě, proč jsem si vybral tebe.
Já si to nevybral, ale je to krásné.
Konec dne je prostě dokonalý,
o tobě je vždycky celý.
Jsem rád za každý den strávený s tebou,
už jen ve škole či na Skypu.

7)
Verčo, ty jsi úžasná,
mně nedostávají se slova.
Mé srdce buší jen pro tebe,
i když to tvoje to nesnese.
Konečně ti to můžu říct,
já miluju tě stále víc.
Každá minuta strávená s tebou
mi úžasně život ulehčuje,
i když ten tvůj ti to jen ztěžuje.
Mrzí mě, že necítíš to stejně,
však že změní se to, doufám stále.
Snad ve mně najdeš zalíbení
a já poprvé v životě budu šťastný.
Krucipísek, tohle nejde,
nepřežiju to bez tebe.
Skládám rýmy, píšu věty,
a ty pořád mi to né a né uvěřit.
Snad když řeknu ti to normálně, uvěříš,
že tahle láska je nehynoucí.

8)
Když tohleto říkáš ještě,
je mi jasné, že ráda ho máš stále.
Chápu vše, cos mi dneska řekla,
a tak shrne to jedna věta.
Nezáleží na tom, co se s mým životem stane,
hlavně, že mám tě rád stále.
Ty nejsi mrcha, nemysli si,
jsi úžasná holka, se kterou bych chtěl chodit.
Ty píšeš mi blbosti typu „můžu za to já”,
ale stále nechápeš toho pitomýho Michala.
Když kluk holku má rád,
měl by se o ni starat.
Ty udělalas jedině dobře,
že zatrhlas to ještě v čase.
Jinak byste se oba dva trápili
a chodit spolu byste stejnak přestali.

9)
Když konečně teďka chápeš,
já přesunu to do další fáze.
Koneckonců, miluji tě,
dnem i nocí zdá se mi o tobě.
Jen tebe bych chtěl v objetí mít,
každá vteřina s tebou je nekonečně dlouhá.
Slova nevystihnou, jak jsem za ni rád,
bez tebe jsem ničím.
Už slov se mi nedostává,
ale snažit se budu dál,
abys mě začala mít ráda.
Někdy mám pocit, že už konec je na dohled,
ale pravdou je jen to, že ty mě nemiluješ.
To mrzí mě ze všeho nejvíc na světě,
i když já miluji tě stále.

10)
Verčo, ty jsi jediná, kterou já kdy měl rád,
jsi úžasná holka, kterou já miluji.
A milovat budu navždy dál,
do konce mého mizerného života.
I když šťastně vypadám,
tebe já postrádám.
Tebe, jako vzduch bez vzduchu.
Jen o tebe se starám, nic jiného mě nezajímá,
Jsi jako anděl sestupující shůry na má ramena.
Už mi nic smysl nedává,
a přesto ti píši dál.
I když vím, že ty mě ráda nemáš.

11)
Z poslední energie
skládám ti pro dnešek naposledy.
Jsi jako ranní vánek, co pohladí,
jako růže spanilá, která bodá a píchá.
Říkej si o mně, co chceš,
ale já miluju tě stále dál.
Stala ses z ničeho nic moje každodenní láska,
často skládám realitu do rýmů.
Ale ty mě stále milovat nedokážeš,
každý den čekám, že se to změní.
Ale změna nenastává, doufám, že jednou přijde,
budu na tebe čekat klidně do nekonečna.

12)
Jsi anděl, který neotevřel křídla,
jsi jako má každodenní víla.
Stala ses každou nocí mým snem,
i přes strach, že ztratím tě.
Miluju tě každým dnem,
snad to nevidíš a nebo nechápeš.
Jsi tu vždycky, jako láska,
jen pro tebe bych vše udělal.
Vždyť ty to víš,
že má láska je věčná.
Jednoho dne to možná i pochopíš,
až jednou otevřeš oči.
Budu na tebe čekat dál,
klidně do skonání světa.

13)
Viděl jsem anděla,
ten anděl se ti podobal.
Byl krásný jak samo nebe,
řek mi, že jednou potkám tebe.
Ale já nevím, co ti mám říct,
protože ty mě nemiluješ.
Popravdě tě miluju, jsi úžasná,
láska je překrásná.
Růži jsem ti chtěl podat,
ale tys mě odmítla.
Ze strachu o tebe jsem to nechal být.
Tenkrát jsem si myslíval, že to překonám,
ale jak vidím teď, tak to nezvládám.
Těším se na noc, bude překrásná,
protože vím, že se mi o tobě bude zdát.
Jen díky tobě se těším na každý den ve škole,
protože bude celý o tobě.
Mám štěstí, že jsem tě potkal,
jinak bych tě navždy musel hledat.

14)
Vidím tě každým dnem,
ale nejsem odhodlaný tě oslovit.
Bez tebe jsem ztracený,
jako ryba v oceánu.
Hlava mi říká, že už nemůžu,
ale srdce mi radí pokračovat.
Moje pocity k tobě asi těžko napíšu do pár řádků,
tím bych popsal i desítky knih.
Slunce pomalu zachází,
a já pořád nejsem s tebou.
Já vím, že se řítím do záhuby,
ale bez tebe jsem nic.
Srdce mi bije jen pro tebe,
ale ty to neslyšíš.