Verše
Kategorie
reklama
Je mi třicet pryč,
v srdci žár, na jazyku led,
místo života dlouhý bič,
prásknout s ním chtěl bych hned.

V hlavě třináctá komnata,
plná pavučin a smetí,
láska jako životní podstata,
vstoupit smíš jen s odvahou v objetí.

Touha jak dlouhé korále,
místo prožitků snění,
čekání na femme fatale,
jen ve verších mám své jmění.

Písmenky nelze se vykoupit,
ani smýt ze sebe hříchy,
možná jen kousek touhy uloupit,
v zrcadle milosrdenství odraz pýchy.

Láska jako esemeska,
obrázky místo dotyků,
ze vztahů tragická freska,
hořký smích místo vzlyků.

Tohle jsou puzzle mého života,
se spoustou špatných dílků,
v dlaních prázdno, na rtech němota,
to je osudem všech snílků...
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 22. 12. 2009 - 17:27

Délka: 662 znaků

Posláno: 19x

Známka: 2,04 od 25 lidí

Autor: © Wenda

ID: 2723

Verš: střídavý ABAB

Filtr obsahu: není

Stav: zveřejněné

OHODNOCENO
reklama
reklama
To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info