Bosýma nohama sklepávám rosu z křehké trávy,
co ulpěla mi na dlani, snad jedna z tvých slz.
Lehce slíbávám lesklé cestičky na tvé tváři,
dotýkám se tvých rozechvělých rtů
a cítím každičký detail našich propletených rukou.
Vzpomínám na naši první noc,
na dotyky tvojí horké kůže,
chvěla jsem se v tvých pažích
jak bezbranný lístek ve větru.
Chci se schovat do tvých dlaní
a bez zábran se oddat citu,
co umí z jiskry udělat oheň.
Ohromný žár spaluje moje srdce
a tvé slzy dají vzniknout novému poutu,
ještě silnějšímu, než bylo to předtím.
Najednou ze mě vyplouvá na povrch
něco nového, krásného,
co spalo hluboko, aby nebylo raněno.
Něco moc křehké a to ti teď dávám.
Věřím, že ty mi neublížíš.
Už vím, co je to láska,
už vím, co těch pět písmen znamená.