Verše
 
Kategorie
Opřena o lampu
tiše tu rozjímám,
o lásce, která je
prý krásná a bláznivá.

Stojím na nároží,
tma se mě dotýká,
celá rozechvělá,
snad proud mnou
protýká.

- Kdy najdu lásku,
sebe se ptám,
ač léta běží,
já ji neznám.

Proč mám srdce kamenný,
chladný, jak dláždění,
když lásku prostírá,
ten koho nevnímám?

Proč mám srdce ohnivý,
pohled, tak vášnivý,
když on mě nevnímá,
hned hořím, hned zhasínám?

- To není láska,
je to jen klam,
vždyť druhý den nevím,
že byl, jen se zdál.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Láska

» Různé

Přidáno: 30. 9. 2009 - 5:17

Délka: 467 znaků

Posláno: 27x

Známka: 2,16 od 25 lidí

Autor: © Eva Poláčková

ID: 25193

Verš: volný ABCD

Filtr obsahu: není

Stav: zveřejněné

OHODNOCENO
To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info