Závist

Všem kolem závidím
ten jejich smích,
jen aby nešli
v šlépějích mých.

Rád bych to taky
zkusil znova,
neumím však
najít ta slova.

Bojím se strachu,
strach mě jen plní,
srdce mé umřelo
tehdy jen pro ní.

I kdyby přeci jen
našla se jiná,
osud je krutý
jak sopka činná.

Nikdy nespí
a vážně hrozí,
že na zem
mě zase srazí.

Tehdy jsem vstal,
ač v srdci šrám,
nežli to riskovat,
být radši sám.