227. Hodiny na peróně

Pozoruji hodiny na peróně,
starobylé, zvláštní mat,
na ciferníku pobíhajíc tři koně,
jež na kruhové dráze chtějí stát.

Silný plnokrevník staršího věku,
prokluše kolo za hodinu,
na sobě rezavého prachu deku,
vzpomíná na starou konírnu.

Další je mladý hnědák,
co do minuty kolo zvládne tryskem,
bez jezdce, jen otřepaný sedák,
vykládaný mramorovým obeliskem.

Poslední kůň je tlustý a starý,
kolo procválává celý den,
všechny tři sledují lidí davy,
co nad ránem toulají se perónem.