I když mé srdce zabolí,
nevnímá to mé okolí.
Už stačí jen malý kousek
a bude ze mě hromada trosek.
Ale jak to přejít dál?
Do temnoty se propadám,
jen malý kousek světla zůstává
a jemu se oddávám.
No tak jak tedy dál?
Stále se ptám...
Má budoucnost, na kom záleží?
Nebo snad již v hrobě leží?
O tom nerozhoduji já,
já padám dál
a stále moc otázek mám...