Jednou ve čtvrtek
šel po mně krtek.
Vylezl ze země,
byl přímo vedle mě
a já jsem odskočil
a pak se zatočil.
Když teď krtek vyleze,
já se schovám do meze.
Vystrčil hlavu, nohy
a šup na jahody!
Nevyšel jsem z meze,
počkal jsem, až zaleze.

Vytáhl jsem hadici
dlouhou jako tkanici,
vytopil jsem krtka,
toho malého záprtka.
Už se mám dobře,
protože vím,
že krtek není v noře.
Jednou za sto let
přišel krtek zpět.
Já jsem tušil, co zas hrozí,
nemám totiž hlavu kozí.
Neskočil jsem do meze,
počkal jsem, až přileze.
Řekl jsem mu,
že se mnou nejsou hrátky
a ať zas leze pěkně zpátky.
Krtek řekl: Nemůžu,
já tě totiž přemůžu.
Víte, jak to dopadlo?
Krtka chytil šlak,
protože měl v krvi
velikánský tlak.