Verše
 
Kategorie
Jak vlastně voní naděje?
Když jarní slunce opře se do strání,
vzduch vlhkostí se zachvěje,
z toulavých cest zmizí závěje
a vlahý vánek pohladí po skráních.

Když teplý samet letní noci
lehce zahalí nám ramena.
Brouzdat travou můžem se bosi,
bezstarostně jako dva kosi
a ruka v ruce tolik znamená.

Když zlaté listí k zemi se snáší
a vítr honí se po cestách,
den zas tak brzo se zháší,
do myšlenek tesknotu vnáší,
jen plamen svíce temno rozmetá.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Zvířata a příroda

» Různé

Přidáno: 4. 11. 2019 - 19:29

Délka: 442 znaků

Posláno: 11x

Známka: 2,24 od 25 lidí

Autor: © Emily Říhová

ID: 2042004

Verš: střídavý ABAB

Filtr obsahu: není

Stav: zveřejněné

OHODNOCENO
To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info