Krutý cit nejčistší

Jsi v pozadí za všemi mými slovy,
jsi za každým mým snem,
za vším, co činila jsem, co dělám,
co učiním,
ty Cite zranitelně nádherný a dráždivý.

Dal ses mi poznat víc než nejvíc a ještě mnohem více,
jsi tak bolestně krásný k povšimnutí,
záchvěvné mé toužení dál probouzíš,
avšak mne odvádíš od světa realit, když jsi blíž a blíž.

Proč v celistvost Svou, ty Cite zřejmý, vedeš mne
a přesto pak střed Tebe vzdálen opět ode mne
a já, čím hlouběji
a čím více Tebe znám,
tím ukrutněji pak
samotě podléhám?