Jsem rád, že můžu být chvíli s tebou,
i když vím, že jdu cestou slepou.
Bohužel, když zavřu oči, vidím tě.
Čím to asi je...? Že by? Miluju tě?

Oči stále smutné, úzko v duši
a srdíčko mi stále pro tebe buší,
úsměv smutný, slzy tečou
a minuty se mi marně vlečou.

Myslel bych na tebe i v zahraničí,
co zavřu oči, vidím tě a to mě brzy zničí.
A nevím, jestli mám brečet, či se smát
a bohužel vím, že tě mám víc než rád.

Jsem plný lásky, ke kráse tvojí...
Když jsem s tebou, srdce se mi hojí.
A kdybych to měl říct v jedné větě,
řekl bych ti dvě slova: Miluju tě.

Ale bohužel to není tak snadné,
řekla bys ne a já měl srdce chladné,
proto se ani radši neptám
a jen tak si do ouška šeptám...

Má to cenu vůbec žít dál?
Ne, že bych se smrti bál...
ale mám tu pro koho žít,
proto tu chci ještě být.