Když zimní slunce v Beskydech
se nad vrcholky sklání,
nastává nám všem opět čas
vzít srdce do svých dlaní.

V mrazivém zimním povětří
je přesto tolik jasu.
Kdo s čistým srdcem přichází,
slyší v tom tichu rolničky
jak předzvěst svátečního času.

A jak andělské troubení,
tak zní tu hlahol zvonů.
Snad vánek Boží lásky
vstupuje až k nám domů.

A jak kdys v betlémské krajině
pastýři v úžasu stáli,
i k nám přichází z nebes jas,
z té nadpozemské dáli.

Pastýři Písmo neznali,
vzděláním žili v tmách
a přece slavně jásali
nad dítkem v jesličkách.

Pro nás to je teď vzpomínka
na příchod Krista Pána.
Tak na všechno se připravme,
když pravda je nám známa.

Kéž smíme Tě, Pane, přivítat
s náručí dobrých skutků
a královské Ti pocty vzdát
se srdcem - bez zármutku.

Kéž víra, láska, naděje
nám z mysli nevymizí.
- Tím poutem s Tebou spojeni
Ti nemůžeme být cizí.

Kéž po celém teď světě zní
k Tvé poctě slavné Gloria.
Nám přiblíží se království,
v němž Boží láska sídlo má.