Nejsi nepozvaný

Možná se světu zdáš nepozvaný,
možná, snad pochybuješ,
jak vzácná je Tvá existence.
Jediné, co mohu říct
a co na srdci právě mám,
je Tvoje Krása vnitřní,
kterou pozývám!

Tak už se rozhlédni
kolem sebe
a hleď:
Už nejsi nepozvaný,
to mi věř!
Vždyť každý, kdo byl první,
často bývá poslední,
a kdo byl poslední,
ten bývá první,
tak se rozhlédni!

(Já tuto báseň chci věnovat nyní svému muži, mé city budiž nasměrovány jen k Bohu a k Tobě, má Lásko.)