... Život ztrácí řád,
jak moc mi schází,
ta, kterou mám rád,
samota v srdci mrazí...

... V sobě bloudím, tak tichý,
kde hledat ji mám,
život zůstal lichý,
ve vzpomínkách jen Tebe hledám...

... Jako stín, co v ulicích zanecháš,
mé kroky černou nosí,
stále se mi, jako ozvěna, zdáš,
srdce pláče a oči prosí...

... Čas ubíhá tempem šíleným,
bezmocí duši opíjím,
svým Já zmateným
jen čas ztrácím...

... Pár střípků blyštivých,
jejich lesk vnímám,
v krocích stydlivých,
po kouskách Tě sbírám...

Jako vůni, co den nosí,
tak všedně nevšední,
pokora Slunce prosí,
v mých snech zní...

... Jen slovo jediné,
ta slabika nádherná,
písmeno něhou nevinné,
tak úžasně vysněná...

... Jako přelud, co hledám,
v ulicích jen stínů zář,
můj osud znám,
tvou krásnou tvář...