Život je jak abeceda,
smysl písmen, slov a vět
někdo našel, někdo hledá,
život je jak abeceda
a z té složíš celý svět.

A je alej třešní z jara,
alej bílá jako pára.

B jsou barvy zahrad v září,
i tu kytku čeká stáří.

C jsou cesty tam i zpátky,
někdy dlouhý, někdy krátký.

D je domov někde v koutě,
tam kde končí všechny poutě.

E je Eva, první žena,
pro hřích z ráje vyhoštěná.

F je faleš, sestra zrady,
k té se raděj otoč zády.

G jsou gesta, věrná slova,
za která se všechno schová.

H jsou hvězdy, co se třpytí,
barvy slunce, lesní kvítí.

CH je chleba z žitných lánů,
schází chudým, zbývá pánům.

I je inkoust první řádky,
co jsi čmáral do pohádky.

J je jizva v duši skrytá,
jizvy život nepočítá.

K je kámen, nezestárne,
jenom člověk má to marné.

L je láska, slabé chrání,
za peníze není k mání.

M je matka, má nás ráda,
i když pláče, i když strádá.

N je nouze, přepych střídá,
často po ní chodí bída.

O je omyl, to se stává,
čekáš pád a přijde sláva.

P je pravda, maják v bouři,
oči nikdy nezamhouří.

R je radost, malé ptáče,
co si žitím jen tak skáče.

S je smutek, kreslí vrásky,
často bývá z velké lásky.

T je touha, voda živá,
její pramen v každém zpívá.

U je úžas v dětských očích
nad tím, že se země točí.

V je hořká vůně hlíny,
každý musí mezi stíny.

Z je zemřít, a tak tedy
Z je konec abecedy.