Tento den patří jen tobě
a to i v té době,
kdy ho máš celý před sebou,
s růží já, lásko, stojím nyní před tebou.

Ze srdce svého,
nabídnu ti, lásko má, rtu mého,
v tento krásný den,
miluji tě, Katko, není to sen.

Já, takový zamilovaný kluk,
abych přerušil všechen tento hluk,
pro to si pustím pusu na špacír,
napíši ti, lásko má, krásných slov pár, na papír.

Napíši slov pár,
mám v srdci já velký žár,
že to bez tebe vydržet nejde,
kdy už to trápení konečně přejde?

Nevydržím to bez tebe jen,
až konečně přijde ten den,
kdy budu do očí tvých hledět
a při tom zamilovaný vedle tebe sedět.

Vedle tebe zamilovaný sedět
a při tom do tvých očích hledět,
jen ty jsi můj svět,
nemůže to vyjádřit ani pár zamilovaných vět.

Velmi tě, princezničko, já miluji,
a proto ti nyní slibuji,
že srdce své ti já chci dát
a tvou oporou se tím tak chci stát.

Srdce své mi svěř
a tím mi prosím, lásko, věř,
že tvé srdce ochráním
a proti škůdcům ho tím tak ochráním.

Mé srdce bije jen pro tebe,
až mě z toho příjemně štěstím zebe,
že ty jsi ta, o které jsem snil,
a s tebou bych, lásko, já rád navždy žil.

Červené šaty ti, lásko, sluší,
a proto mé srdce tuší,
že jsi má princezna vysněná,
do červených šatů oděná.

Zamilované sloky ti já skládám
a tajně ti je do srdce vkládám,
že se ti líbit velmi budou
a z nich ti pak vzpomínky za pár let zbudou.

Tvůj kocúrik teď řeší,
že se na tebe velmi, lásko, těší,
už to nemůže vydržet,
ale ještě smutek v sobě musí podržet.

Už se těším na ten den,
kdy konečně tě já uvidím jen,
že se do očí tvých budu dívat
a krásné sny o tobě pořád mívat.

Za ruku, lásko má, bych tě já vzal
a do ní překvapení krásné bych ti dal,
je to mé srdce,
miluji tě, sama to víš přece.

Tento krásný den,
zakončil bych ho s tebou já jen,
že bych tě za ruku vzal
a ozdobnou krabičku bych ti do ní já dal.

V krabičce prstýnek skrytý,
na něm tvé jméno zlatem vyrytý,
bude se ti moc líbit,
to ti, lásko má, mohu slíbit.

Mému srdci jsi blíž,
Kaťuško má nejdražší, však ty víš,
že jen ty jsi můj sen,
v srdci mém tě já mám stále jen.